TANEC

Bělejší sněženek, růžovější než granátové jablko,

dívka dotančila ke svému vládci.

V zaoblených tvarech burácel život

a tělo rozpalovaly instinkty kočky.

Jako řeka plynuly hedvábné šaty

s vykrmenými pstruhy v hlubokých podmolech.

Z ohňové propasti vylétlo náměstí

a zvolna sedlo na mladé kopce.

Potřeboval jsem dorazit k okouzlujícímu ostrovu,

dříve než mě předhoní nestálý osud.

Do zálivu jsem doplul s kyticí bílých veršů

a v ráji utichl jako vrabec v hnízdě.

Ale můj kůň, stavíc se na zadní,

bláznivě se zmítá, řehtá a kope.

Děvče ho chytí a v tanečním cvalu

pocítí svobodu divoké antilopy.

Potom jsme se probudili u klidného ústí

s lesem chaluh a zpěvných ptáků.

Pod mazlícími dlaněmi mé Amazonky

se olistí a rozkvete olivová ratolest.

Bledší než umírající, zuřivější dravce

proklíná mládenec vládnoucí osud.