Bělejší sněženek, růžovější než granátové jablko,
dívka dotančila ke svému vládci.
V zaoblených tvarech burácel život
a tělo rozpalovaly instinkty kočky.
Jako řeka plynuly hedvábné šaty
s vykrmenými pstruhy v hlubokých podmolech.
Z ohňové propasti vylétlo náměstí
a zvolna sedlo na mladé kopce.
Potřeboval jsem dorazit k okouzlujícímu ostrovu,
dříve než mě předhoní nestálý osud.
Do zálivu jsem doplul s kyticí bílých veršů
a v ráji utichl jako vrabec v hnízdě.
Ale můj kůň, stavíc se na zadní,
bláznivě se zmítá, řehtá a kope.
Děvče ho chytí a v tanečním cvalu
pocítí svobodu divoké antilopy.
Potom jsme se probudili u klidného ústí
s lesem chaluh a zpěvných ptáků.
Pod mazlícími dlaněmi mé Amazonky
se olistí a rozkvete olivová ratolest.
Bledší než umírající, zuřivější dravce
proklíná mládenec vládnoucí osud.
Сайтът PlovdivLit е творчески продукт на фондация „Пловдив ЛИК” и е обект на авторско право.
Поставянето на хипервръзки към сайта, към издания, рубрики и конкретни текстове в PlovdivLit е свободно.